28/03/2026
ZÍTŘEJŠÍ KVĚTNOU NEDĚLÍ ZAČÍNÁ VELKÝ (PAŠIJOVÝ) TÝDEN
Týdnu počínaje Květnou nedělí, který také ukončuje čtyřicetidenní předvelikonoční půst, se říká pašijový – podle latinského passio, což znamená "utrpení". V kostelech se během něj předčítají pasáže z evangelia svatého Matouše, které popisují Kristovy pašije. Jde o jedno z nejvýznamnějších období křesťanského liturgického roku, v němž si věřící téměř všech vyznání připomínají poslední týden Ježíšova pozemského života, jeho smrt na kříži i následné vzkříšení.
Český název Velký týden je odvozen od Velké noci, tak se nazývá noc ze soboty na neděli, kdy Ježíš vstal z mrtvých. Staročeské pojmenování je doloženo ze 14. století a na Slovensku je stále používaným termínem. Pašijovému týdnu se také místy říká Svatý nebo Tichý, zvony totiž umlkají a celá církev a věřící se halí do smutku.
- vše o něm najdete zdarma na: https://ceskezvyky.cz/kategorie/ceske-zvyky/jaro/pasijovy-tyden/o-pasijovem-tydnu/
Pašijový týden měl svá specifika i v přípravě pokrmů. Jídelníček byl po celou dobu střídmější, jídla se mastila méně než obvykle a hospodář se dokonce vzdával i požitku ze šňupání či kouření tabáku. Modré pondělí a Šedivé úterý probíhaly jako běžné postní dny. Na Sazometnou středu se tradičně vařila čočka s nakrájenými vejci natvrdo. O Zeleném čtvrtku se připravovaly pokrmy z prvních jarních bylinek, vařila se sladká kaše, pekly se Jidáše potřené medem. Na Velký pátek se držel velmi přísný půst, kdy se v některých krajích nejedlo vůbec. Bílá sobota, která byla posledním dnem čtyřicetidenního postního období, pak patřila pečení vdolků a čerstvého chleba.
Je velmi pravděpodobné, že pašijový příběh Ježíše Krista navazoval na židovský svátek "pesach" , připominající vysvobození Židů z egyptského zajetí. Původně z hebrejského pesach bylo odvozeno pojmenování (Pascha) pro židovské i pravoslavné Velikonoce. Také v italštině a španělštině (Pasqua) i francouštině (Páques) je název odvozen od židovského svátku pesach. V němčině (Ostern) a angličtině (Easter) je pojmenování odvozeno od jména germánské bohyně Ostary, podle níž se označovaly pohanské oslavy jarní rovnodennosti.
Dny pašijového týdne, počínaje Květnou nedělí mají své názvy:
Šestá postní neděle, Květná
Modré pondělí
Žluté či Šedivé úterý
Sazometná středa
Zelený čtvrtek
Velký pátek
Bílá sobota
Boží hod velikonoční, neděle
Během těchto dnů se odehrál Ježíšův velikonoční příběh: příběh zrady, mučení, ukřižování, a nakonec i zázračného zmrtvýchvstání.
