08/06/2020
Virtuální Cukroušův Mazec – koloběžková výzva!!
Každý rok, když jsme organizovali závod Cukroušův Mazec, některé z nás mrzelo, že se nemůžeme závodu zúčastnit jako závodníci. Důvod byl zřejmý, je nás tak málo, že všichni členové našeho oddílu KT Tryskomyš musí s organizací závodu pomáhat, mne nevyjímaje. Vzal jsem tedy letošní způsob závodu jako výzvu a možnost jej absolvovat.
V roce 2018 byl závod poprvé zařazen do poháru koloběhu ČR (koloběžkové mistrovství). Nejrychleji trať 35 km s 870 m převýšením absolvoval mezi muži na koloběžce Martin Brož, dal to za neuvěřitelných 2:06:11 hod. Nejrychlejší žena (Ševcová Kateřina) to na koloběžce dala za 2:29:22 hod.
Protože mám po operaci zad (sešroubované obratle), chtěl jsem zkusit, zda není koloběžka k zádům šetrnější, než kolo. Pokud ano, pokořím v roce 2020 Mazec na koloběžce! 😊
Nejsem hazardér a vím, že trasa je náročná, zapůjčil jsem si tedy na víkend od kamarádky, která už na kolobrndě drandí 10 let, jeden z jejích strojů a párkrát se na ní projel. Trať 22 km jsem ve svižném tempu (ovšem po rovince kolem řeky Ohře) hravě dal a záda nebolela! Paráda, p***o rozhodnutí, zakoupím si vlastní horskou koloběžku a pokořím Virtuální Cukroušův Mazec!! Kamarádka do toho šla se mnou, a tak jsme do toho tedy dne 29. 5. 2020 společně šli.
No nebudu to dlouho prodlužovat, moc jsme si to užili, ale zjistil jsem záhy (už nad zbraslavským kamenolomem), že je to Mazec a na té kolobrndě je to fakt dřina. 😊 Zatím co já jsem se svou horskou koloběžkou (13 kg) supěl do kopců a umíral, kamarádka (Marcela) se svým Trexem (9 kg) hravě „skotačila“. Čas čekání na mne využívala k focení zázraků přírody, které jsme podél trasy viděli. V půlce trasy jsem chvílemi uvažoval, že bych to vzdal, ale to by bylo moc potupné. Nakonec jsme to s pár přestávkami na občerstvení společně absolvovali. Marcela to dala za 4:01:01 hod a já za 4:05:35 hod. Je pravda, že jsme si to malinko prodloužili, protože jsme trochu v Lipencích zakufrovali (nakonec jsme místo 38 km dali 40 km), ale to nevadilo. Na výsledků by to moc nezměnilo. Každopádně musím říct, že bez tréninku na koloběžce, je to fakt drsné. Mít najeto 22 km prostě nestačí! Přestože jsem skoro „umřel“, koloběžka mne chytla. Doufám, že příští rok, kdy už budu mít na koloběžce mnohem více natrénováno, se alespoň „trochu“ přiblížím výkonům „profíků“ z roku 2018, a že Marcela, kterou jsem letos zdržoval, pojede se mnou zase!
Závěrem ještě k výkonům koloběžkařů v roce 2018 na Cukroušově Mazci. Fakt podali neuvěřitelné výkony!! Pod článkem ještě přikládám pár uměleckých fotek Marcely…
Náča
PS: A vy, co ještě váháte, jděte do toho! Určitě si to užijete!! 😉
